Adopce je pro zvíře obrovská změna.
První dny rozhodují o tom, jak snadno si zvykne na nový domov.
Prosíme, věnujte pozornost zejména první části.
První 3 (nebo i více) dní nechte zvíře v klidu aklimatizovat.
Pokud máte děti, dohlédněte, aby zvíře mělo dostatek klidu.
Nepodceňujte tuto fázi.
Čerstvě adoptovaného psa nepouštějte na volno.
Nemá ještě vytvořenou vazbu na nové majitele a nezná prostředí.
Doporučujeme minimálně během prvních dvou týdnů dvojí jištění (např. postroj + obojek se dvěma vodítky nebo bezpečnostní karabina), zejména u bojácných psů.
Na frekventovaných silnicích veďte psa na straně dál od vozovky.
Kontrolujte, co pes bere do tlamy!
Při venčení nenechávejte psa volně sbírat věci ze země.
V některých lokalitách (zejména na sídlištích a v parcích) se objevují úmyslně pohozené nebezpečné návnady, které mohou obsahovat ostré předměty (jehly, hřebíky) nebo jiné škodlivé látky.
Takové nálezy mohou způsobit vážná poranění nebo otravu.
Prevence je v tomto případě zásadní.
V autě přepravujte psa bezpečně – v přepravce nebo připnutého bezpečnostním pásem.
V MHD dle místních předpisů.
Při změně přecházejte postupně (postupné nahrazování části původního krmiva).
Mějte na paměti, že dospělý pes nemusí mít s bydlením v bytě žádnou zkušenost ani osvojené hygienické návyky.
Neznalost hygienických návyků není zlobení ani vzdor – je to jen absence předchozí zkušenosti.
Je normální, že se v novém prostředí stane nehoda.
Venku vždy pochvalte a případně odměňte.
Pokud se pejskovi nedaří venku „upustit“, může to být stresem nebo nejistotou.
Najděte klidné místo a vyčkejte bez nátlaku.
Trestání může vést k tomu, že se pes naučí potřebu skrývat, nikoli ji vykonávat venku.
Buďte trpěliví – vytvoření nového návyku může trvat několik dní až týdnů.
Potřeba pohybu se liší podle plemene, věku a individuální povahy psa.
Procházka není jen o přesunu z bodu A do B.
Zátěž vždy přizpůsobte zdravotnímu stavu a fyzické kondici psa.
Pokud pes ještě neumí chodit na vodítku, je zpočátku vhodnější postroj – rozkládá tlak a pomáhá při učení základního vedení.
Obojek je vhodný ve chvíli, kdy pes chápe chůzi na vodítku a netahá.
Mějte po ruce kontakt na běžného veterináře i pohotovost.
Hlídejte si termíny přeočkování v očkovacím průkazu nebo pasu!
Pokud se po příchodu objeví jakékoli zdravotní potíže, ihned kontaktujte kolegyni, se kterou jste komunikovali před adopcí.
I u dospělého psa je důležité upevňovat nebo znovu budovat klidný vztah k manipulaci.
Postupujte trpělivě a bez nátlaku, zejména pokud neznáte jeho předchozí zkušenosti.
Pokud pes reaguje nejistě nebo odmítavě, vracejte se o krok zpět a pracujte postupně.
Koupejte pouze podle potřeby, šetrným šamponem určeným pro psy.
Vyhněte se častému koupání, které může narušit přirozenou ochrannou vrstvu kůže.
Anální žlázky preventivně nemačkejte.
Pokud zaznamenáte obtíže (sáňkování, časté olizování oblasti), řešte situaci s veterinářem.
Stanovte pravidla a dodržujte je všichni členové rodiny.
Je jednodušší pravidla časem uvolnit než zpětně zakazovat to, co bylo dovoleno.
Cvičte nejprve v klidném prostředí, poté postupně v rušnějším.
Vyhýbejte se výcviku založenému na hrubých metodách.
Začínejte pozvolna a nepřehlcujte psa podněty.
Socializace neznamená, že si musí hrát s každým psem – cílem je, aby přítomnost lidí, psů a běžných situací vnímal jako běžnou a bezpečnou.
Mnoho dospělých psů může mít s některými situacemi jen malou nebo žádnou zkušenost. Nové podněty proto seznamujte postupně a ideálně z bezpečné vzdálenosti.
Vyhýbejte se zpočátku přetíženým místům (psí výběhy, místa s vysokou koncentrací psů) a dopřejte psovi čas, aby si na nové prostředí zvykl.
Zvykání na samotu budujte postupně.
Začněte krátkými intervaly a postupně je prodlužujte.
Spojujte samotu s něčím příjemným (např. naplněný kong).
Adopcí náš vztah nekončí.
V prvních měsících se můžeme ozvat častěji, později postačí občasná zpráva o tom, jak se pejskovi daří.
Jsme tu, pokud budete potřebovat poradit.
