Autor: Kristýna Tomšů, dočaska
Tak hlásíme shrnutí tohoto týdne.
Děcka se postupně rozkoukala, Melody o něco víc. Miracle je pořád ještě dost ustrašený. Když ho chceme pomazlit, občas na nás zavrčí, ale není to žádné zlé vrčení – je na něm vidět, že se prostě bojí a v tu chvíli už je mu kontakt nepříjemný. Takže na něj netlačíme a snažíme se ho postupně udobřovat hlavně přes pamlsky a nechat ho, aby si k nám cestu našel sám.
Včera si svoje velké emoce vybil na mojí poslední okurce 😂 Vzhledem k tomu, že to vzal hezky od kořínků, už se s ní pomalu loučíme. Melody mu teda chvíli pomáhala, ale protože je to hodná holka, po dvou okřiknutích už jen dohlížela na práci a aktivně se jí neúčastnila. Bohatě jí stačilo sbírat ostatky, které létaly všude okolo 😂
Seznámení s Kennym proběhlo překvapivě hladce. Oni teda zatím moc nedokážou číst psí řeč, takže Kennyho vrčení a ukazování všech zubů moc nechápou 😅 Když už po nich ale vyběhne, lehnou si na zádíčka, vrtí ocáskem a i náš protiva se nad nima nakonec slituje. Dokonce je nechá řádit na gauči, když tam sám odpočívá, což je pro nás velký pokrok.
Melody je celkově o něco šikovnější a sebevědomější. Na jméno teda slyší jen někdy, ale když už přijde, dokáže být hezky klidná a umí i „sedni“, přestože jsme to s ní nijak intenzivně netrénovali. Hlavně to ale opravdu umí s lidmi i dětmi. Je to obrovská mazlivka a vášnivá blízačka. pusinky rozdává, jak kdyby za ně dostávala zaplaceno 😂 Celá rodina se do ní zamilovala.
Miri to většinou všechno pozoruje zpovzdálí. Přijde mi, že svoje jméno zná dokonce lépe než Mel, jen naopak nemá takovou potřebu hned přijít. Spíš nás pozoruje, prochází okolo a postupně se přibližuje. Není to ale tak, že by kontakt s námi vůbec nechtěl. Když přijdeme domů, vítá nás společně s Mel a nechá se normálně pohladit. Když si k nim sednu na zem, taky bez problému přijde sám a chce se mazlit.
Problém má hlavně ve chvíli, kdy má pocit, že je v pasti a nemůže si sám rozhodnout, kdy kontakt skončí. Zvedání do náruče zvládne, ale už je vidět, že z toho není úplně nadšený. A když se ho v tu chvíli ještě snažím hladit po hlavičce nebo mu dát pusinku, dá mi vrčením jasně najevo, že už je toho na něj moc. Respektujeme to a nenutíme ho. Je vidět, že člověka vyhledává a kontakt s námi chce, jen k tomu potřebuje přistupovat svým tempem.
U Miriho tedy určitě počítáme s tím, že bude potřebovat trochu víc času na aklimatizaci i v nové rodině 🤗
Miracle a Melody jsou v tuto chvíli zatím oba k adopci…